23. júna 2016

Na založení firmy není nikdy pozdě

Hospodářské noviny

Poprvé v životě koukám na umělý žaludek. Tedy na přístroj, který obsahuje několik válců, v nichž se pomalu promíchává různobarevná kapalina. Jsem v centru testování léků Quinta-Analytica, jedné ze tří největších evropských firem tohoto druhu. O to víc překvapí, jak jsou laboratoře v pražské Hostivaři komorní.

"Všude ve světě je laboratoř soustředěna do velké místnosti," potvrzuje moji domněnku průvodce a bývalý spolumajitel firmy Miroslav Ryska.

"Jenže jsme si také při našich návštěvách všimli, že když někdo přijde do takové laboratoře, automaticky vyruší všechny vědce. A my si kvůli následným chybám žádné vyrušení dovolit nemůžeme, proto každý pracuje ve svém," pokračuje Ryska s tím, že u nich se návštěvy střídají takřka obden, ať už přicházejí klienti, regulátoři či zástupci certifikačních agentur.

Malé laboratoře se špičkovým vybavením a jen o málo větší kanceláře pro dva až tři analytiky, které se nacházejí ve dvou oddělených budovách, tu ovšem nejsou jedinou zvláštností. Tou je sám průvodce. Miroslav Ryska firmu založil až v šedesáti letech, kdy většina lidí pomýšlí na důchod. A rozvíjel ji dvacet let, než usoudil, že je nejvyšší čas společnost prodat.

"Výkonné pravomoce musí jednou skončit. Biologie přece jenom pracuje. Pak se může stát, že je člověk ostatním pro smích, a to bych nerad," říká Ryska, který po dohodě s novým majitelem, investičním fondem Genesis Capital, přešel na pozici poradce.

Nutno přiznat, že Miroslav Ryska nevypadá na osmdesátníka. Když prochází laboratořemi, jasně dělá dojem, že nebyl pouze papírovým ředitelem. A že přemýšlí nejen jako vědec, nýbrž jako manažer, ekonom, právník a také člověk, který firmu zná naprosto dokonale. A který stejně důkladně vybíral, komu ji vlastně nakonec svěří.

Bylo nás pět
Quinta-Analytica vznikla odchodem pracovníků analytického oddělení Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii. Psala se divoká devadesátá léta a privatizace byla v plném proudu. "Farmaceutické české firmy si tehdy myslely, že náš výzkum nebudou potřebovat, že všechno zvládnou samy," pokračuje Ryska, jeden z pěti původních spoluzakladatelů firmy.


Přiznává, že struktura oddělení výzkumu byla ve státním ústavu, odkud pracovníci přišli, jedinečná. Ryska ji proto chtěl napodobit v nově založené firmě. I proto z odchodu jednoho oddělení výzkumného ústavu a z původní pronajaté laboratoře v části nemocnice Litochleby nakonec vyrostla společnost, která se specializuje nejen na testování léků prostřednictvím přístrojů, ale také na klinický výzkum na "živých" dospělých. Ročně společnost v mnoha zadávaných studiích otestuje několik set dobrovolníků.

Novinkou je rozšíření specializace testování na nové biotechnologické lékařské preparáty, které posilují mezibuněčné vazby a představují novou cestu v lékařství. Jejich testování je ale podstatně obtížnější, protože ve skutečnosti jsou tyto preparáty nenapodobitelné. Mírné odlišnosti jsou však v případě bioléčby akceptovatelné.

První preparáty tohoto druhu získaly licenci na prodej kolem roku 2006. Nyní jim končí ochranné patenty, což je příležitost k testování takzvaným biosimilars, tedy biotechnologickým lékům odvozeným od původních receptur.

Zpráva americké firmy IMS Health odhaduje, že poptávka po těchto lécích do roku 2020 vzroste třikrát, a s tím, jak bude postupně klesat jejich cena, evropské zdravotnictví ušetří 110 miliard dolarů.

V Evropě má aktuálně platnou licenci dvacet typů bioléčby, včetně léků na cukrovku, poruchy imunity či proti rakovině.

Spojení klinického výzkumu na dobrovolnících a testování generik i biologických léků udělalo z Quinta-Analytica unikátní firmu v Evropské unii. A také napomohlo k jejímu růstu. "Pokud klesne obrat v jedné části, přesto firma jako celek prosperuje. Společnost byla za celou dobu v černých číslech, a to včetně krizových let 2009 a 2010," potvrzuje Ryska.

Začátky byly ovšem extrémně obtížné. České firmy koncem minulého století žádné testy ani výzkum nechtěly. Zahraniční společnosti sice měly zájem o spolupráci, ale také potřebovaly certifikáty − a o těch koncem minulého tisíciletí v Česku nikdo neslyšel.

Ještě když bylo oddělení výzkumu součástí státního ústavu, se jeden zájemce z Nizozemska přece jen našel. "Ukázalo se ovšem, že jsme zakázku dostali jen proto, že ji nikdo nechtěl. Protože testování zadaného preparátu bylo extrémně obtížné, látka byla nestabilní a mizela dřív, než ji bylo možné změřit," říká Ryska. To se ovšem dozvěděl až v průběhu zakázky.

"Svým" lidem, kteří s ním tehdy spolupracovali ještě ve výzkumném ústavu, raději o obtížnosti zakázky nic neřekl. Vyplatilo se − testování zvládli a cesta k vlastní společnosti byla otevřená. A to i díky tichému společníkovi, což byla právě ona nizozemská firma, jež původně chtěla nemožné.

K získání požadovaných certifikátů a tím i poptávky klientů to stačilo. Natolik, že dnes Quinta prodává své služby nejen společnostem z Evropy a z Ameriky, ale třeba také výrobcům léků z Ruska či Indie − ti mají své kvalitní a často podstatně levnější laboratoře, ale výsledky jejich testů neuznává vyspělý svět. Stejně jako kdysi neuznával testy "Made in Czechoslovakia".

Kdo přijde po nás
Průměrný věk zakladatelů firmy Quinta-Analytica se pohyboval kolem šedesáti let. Nástupnictví začali řešit už před pěti roky, protože bylo jasné, že ani jeden z potomků vědců a chemiků se nevydal stejným směrem. Nejprve omladili management. Dvě nové mladší kolegyně mají stále dohromady čtvrtinový podíl ve firmě.

Ve chvíli, kdy bylo jasné, že je vedení stabilizované, začalo hledání investora. "Chtěli jsme partnera a obeslali jsme jich zhruba stovku," potvrzuje Ryska. Jasnou volbou byl strategický investor, nejlépe nějaká velká firma, která se specializuje na stejnou či obdobnou oblast výzkumu.

Problém byl v tom, že pro některé zájemce byla česká Quinta moc malá. Jiní chtěli firmu rozdělit a přemístit alespoň část do zahraničí.

"Byly to náročné chvíle a stálo mě to spoustu bezesných nocí," pokračuje Miroslav Ryska. V roce 2012 nakonec výběr vzdali. Vzhledem k jeho věku a věku dalších společníků se ale rozhodnutí nedalo odkládat donekonečna. Nakonec se rozhodli pro private equity fond Genesis, který od původních zakladatelů odkoupil 75procentní podíl.

"Ocenili jsme otevřenost v jednání s investorem. Dali také plnou důvěru novému managementu společnosti," potvrzuje Ryska s tím, že v plánu je firmu několik let zvětšovat pomocí akvizic a pak ji znovu nabídnout na volném trhu. Ovšem s daleko silnější pozicí a vyjednávací mocí.

Od převzetí uplynulo pár týdnů. Standardní fond, jakým Genesis je, se seznamuje s poněkud svéráznou ekonomikou firmy, kterou prosazoval Miroslav Ryska. V podstatě jde o střediskové rozpočty, kdy se na investicích do firmy podílí každý šéf oddělení. Namísto centrálního plánu nákupů o každém přístroji rozhodoval sám šéf laboratoře. Rozhodoval pečlivě, protože pokud by nákupy přehnal, přišel by nejen on, ale také všichni jeho podřízení o takzvanou motivační část platu, která mohla dosáhnout až třiceti procent.

To se ovšem postupně mění. "Myšlení mladých kolegů je rychlejší a progresivnější. Ostatně to moje bylo také, před dvaceti lety, když jsem firmu zakládal," dodává Miroslav Ryska. Ale do důchodu se rozhodně nechystá.