3. července 2012

Semínko miliardového sváru

Forbes, autor: Michael Mareš, Adéla Vopěnková.

Chcete peníze? Jestli máte smysluplný nápad, stát vám je prý dá. Založil fond, dá do něho 1,3 miliardy korun a slibuje sponzorovat rozjezd firem. Otázka ale zní: Má tohle stát vůbec dělat?

Peněz je tolik, že se dostane na každého, prohlásil Marián Piecha, ředitel odboru inovací a investic na ministerstvu průmyslu a obchodu, na nedávné konferenci Startup Summit. Publikum v pražské Lucerně v tu chvíli vyprsklo smíchy. Přitom právě tito lidé jsou mezi potenciálními adresáty více než miliardy korun, kterou se stát rozhodl podpořit české podnikatele. Aby toho nebylo dost, Piecha ještě dodal, že možná nastane problém, že ministerstvo nebude mít peníze komu rozdat. „Ale my ty peníze musíme utratit,“ zdůraznil před rozveseleným davem. V tu chvíli už projev připomínal spíš stand-up comedy.

Projekt nového státního fondu, který má mezi začínající podnikatele i podniky plánující expanzi postupně uvolnit 1,3 miliardy korun, vzbudil poprask jak mezi potenciálními příjemci peněz, tak mezi investory.

Je to stejné, jako kdybyste dali devítiletému dítěti kapesné tisícovku na týden – jen ho rozmazlíte a pokřivíte mu tím hodnotu peněz. Tak popsal projekt jeden z českých investorů. Jak zdůrazňují další, bohulibý úmysl státu rozdělit mezi podnikatele peníze může vést paradoxně ke zhoršení podnikatelského prostředí. Hlavním problémem českých podnikatelů totiž není nedostatek volných peněz, ale nápadů.

Přesto pro takzvaný Seed fond, jak se neoficiálně nazývá Český rozvojový uzavřený investiční fond, začalo právě v těchto dnech ministerstvo hledat správce. Už teď je jasné, že zájemců nebude mnoho: přihlásit se mohou jen společnosti, které spravují fond kvalifikovaných investorů. Na to musí mít licenci ČNB. „Takových je v Česku zhruba 20. Reálně ale očekávám tak čtyři pět nabídek,“ říká Petr Očko, který má sekci fondů EU na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) na starosti.

Až jeho úřad v září oznámí jméno vítěze, který dostane miliardový fond do správy, rozběhne se naplno projekt, který v Česku nemá obdoby. Stát s ním chce zabít několik much jednou ranou: podpořit inovace, rozhýbat trh s rizikovým kapitálem a využít peníze z EU tak, aby se část z nich vrátila do státní kasy. Má také ambici zintenzivnit investování do podniků v raných fázích vývoje (tzv. Early Stage), o což v praxi není mezi investory valný zájem. „Chceme je povzbudit, aby šli i do projektů, které jim přijdou moc malé nebo jsou příliš riskantní jen pro jednoho investora,“ říká Očko.

S odhodláním podpořit konkurenceschopnost se stát chystá investovat do podniků ve třech různých fázích jejich vývoje: pro seed (nápad na nový produkt nebo službu, jde o firmy těsně po založení) a startup fázi (existuje obchodní plán, chystá se uvedení produktu na trh) má připraveno 795 milionů korun a na venture capital (expanze firmy starší pěti let – rozšiřování výroby, růst podílu na trhu atd.) má 530 milionů korun. Zhruba jedna pětina z celkových 1,3 miliardy korun přitom pochází z českého státního rozpočtu, zbytek z evropských fondů. Z dokumentů MPO vyplývá, že by se průměrná investice do firem ve fázi seed měla pohybovat okolo 3,5 milionu korun, u venture těsně pod 30 miliony korun.

Jak ale upozorňují investoři, kteří mají s investováním do těchto podniků letité zkušenosti, reálně hrozí, místní trh tolik peněz nebude umět využít. Podle některých se v Česku může „vsáknout“ maximálně miliarda korun. Ani výsledky „Analýzy absorpční kapacity potenciálních příjemců rizikového kapitálu“, kterou si za více než milion korun nechalo zpracovat ministerstvo od konzultační společnosti PwC, nejsou příliš povzbudivé. Stojí v ní: „S ohledem na předpokládanou alokaci finančních prostředků do fondu se absorpční kapacita v seed fázi nejeví jako dostatečná.“ Přeloženo do češtiny: není tady dost nápadů, které by téměř miliardu a půl dokázaly smysluplně využít.

Peníze z fondu také nelze utrácet bůhvíjak dlouho, životnost fondu je totiž limitována 10 lety (s možností prodloužení o dva roky), takže má jeho správce poměrně nahuštěný jízdní řád: do roku 2017 větší část z 1,3 miliardy korun proinvestovat, pak investice udržovat a zhodnocovat a od roku 2020 ze společných projektů exitovat (soukromý investor bude mít u startupů předkupní právo na státní podíl).
„Když to zprůměrujete, vyjde vám, že Seed fond bude muset dělat jeden deal týdně. To je naprosto vražedné tempo. My například děláme dva až tři dealy do roka,“ řekl Forbesu Jan Tauber, ředitel Genesis Capital, společnosti, která funguje jako správce fondu rozvojového kapitálu.

Klíčová otázka je přitom nasnadě: Kdo bude projekty vybírat, kdo bude fond spravovat a jakou provizi si z toho vezme? „Detaily jsou předmětem nabídky ve výběrovém řízení, každá investiční společnost do toho půjde s vlastním know-how,“ popisuje Očko. Fond má však už teď dvě zásadní omezení. Zaprvé o investici nemůže podle bruselských regulí žádat firma z hutnictví, zemědělství, rybolovu či syntetického průmyslu (ty EU podporuje v jiných programech). Zadruhé firma nesmí mít sídlo v Praze (hlavní město je totiž podle měřítek EU příliš bohatý region).

Ještě štěstí, že Piecha z MPO startupistům na konferenci poradil, že stačí mít formálně sídlo mimo Prahu, a s vyplacením peněz nebude problém.

„Je to taková kulišárna,“ prohlásil s šibalským úsměvem.

Bruselská omezení jsou ale paradoxně tím nejmenším důvodem ke kritice fondu. Soukromí investoři se bojí především dvou věcí: že jim vytvoří nefér konkurenci a že se peníze z fondu rozkradou. „Je to klasický tunel. Velká část peněz se rozkrade, je to rozehrané tak, aby se někomu vrátila procenta,“ tvrdí například byznys anděl Kamil Vacek.

Jako největší kritik fondu se ale už delší dobu profiluje Ondřej Bartoš, jeden z nejznámějších českých investorů do rozvojového kapitálu. „Celý projekt vznikl nesmyslně, shora dolů – číslo 1,3 miliardy bylo vymyšlené politiky a schválené ještě dávno předtím, než proběhla analýza toho, co trh potřebuje.
Dále nesmíme zapomenout na smutný fakt, že veřejné peníze nejsou vlastně ničí, a když se ztratí nebo špatně investují, nikoho to nebolí,“ tvrdí.

Ministerstvo ale staví proti argument, že investice bude mít vždy spoluinvestora ze soukromé sféry. „Kdyby nevyšla, investici by musel odepsat i on,“ oponuje Očko. Jenže co kdyby se na „malé domů“ domluvili všichni aktéři investice? „Nevěřím, že by si správce dovolil takový morální hazard. To je na odebrání licence ČNB.“

Když ale před Očka naskládáte všechny obavy lidí z branže, poposune se dál do křesla a hořce se usměje. „Víte, stát se může leccos. Nemůžeme si namlouvat, že všechno bude stoprocentně bezpečné. Je to projekt, jaký tady zatím nebyl – jsme si vědomi rizik, která to s sebou přináší,“ říká.Hlavní slovo při rozhodování o tom, kdo si zaslouží peníze, bude mít soukromý investor. „Klíčový je smysluplný byznys plán. To je to hlavní, co se posuzuje,“ popisuje Očko s tím, že zájemce o peníze z fondu čeká due diligence a obezřetné posuzování investičního výboru. V něm bude sedět pět lidí, které vybere správce fondu, jen jednoho nebo dva zástupce dodá ministerstvo průmyslu a obchodu.

Minimální výnos z investic si ministerstvo stanovilo na 15 procent.

„V seed fázi by měla být výrazně vyšší,“ předpokládá Očko. Kolik „To víte, že by se nám líbilo zhodnocení jako u Googlu. Ale vážně, u některých projektů by se zhodnocení ve stovkách procent mohlo objevit,“ doufá.

Potíž je v tom, že každý investor, který dává své peníze do startupů, vám řekne, že úmrtnost investic je obrovská. „Vyjde jedna investice z deseti, o tom je rizikové podnikání,“ říká Vacek a neskrývá své obavy z toho, jak toho bude možné u státního fondu využít. „V těch zbylých devíti případech se lehce schovají peníze – prostě se řekne, že ta investice nevyšla, a miliony skončí někde u bratrance nebo manželky kamaráda.“

I proto ministerstvo tolik dbá na renomé správcovské společnosti.

S „morální“ pojistkou souhlasí i Ondřej Horák z investiční společnosti Amista, která už projevila zájem jít do výběrového řízení na správu fondu. „Investiční společnost podstupuje silné reputační riziko a nemůže si dovolit, aby byla spojována s korupcí.

Tyto společnosti spravují mnohem větší majetek, než je 1,3 miliardy, a poškození jména by pro ně bylo zásadním problémem,“ říká.

Kdo další vedle Amisty bude mít zájem, bylo v době uzávěrky neznámé, protože společnosti čekaly na zveřejnění zadávací dokumentace. Mezi finančníky se ale hovořilo o tom, že mezi kandidáty na správu fondu patří i Conseq, Avant funds či investiční společnosti České spořitelny a J&T.

Fondy kvalikovaných investorů v Česku fungují teprve od roku 2006, jejich zisky se daní jen pětiprocentní daní z příjmu. Běžně investují do realit, cenných papírů či obnovitelných zdrojů, ale startupy
„Celý ten projekt je samozřejmě pozitivní, bohužel realizace není úplně bezproblémová. Fondy kvalikovaných investorů přece s investicemi do rozvojového kapitálu nemají vůbec žádné zkušenosti. Vláda si jenom kryje záda tím, že to bude pod dohledem ČNB,“ říká Jan Tauber. Na to však MPO namítá, že správce si bude moci najít experty z oblasti investorů do startupů a venture kapitálu, kteří jim projekt pomohou zvládnout.

Ať už to ale dopadne jakkoliv a stát v roli byznys anděla či kapitálového investora osvědčí, či nikoli, už teď se plánuje pokračování. „Počítáme s tím, že v dalším operačním programu, který začíná v roce 2014, uděláme nový fond a vznikne holding, jako mají například v Polsku,“ plánuje Očko s tím, že peněz bude ve fondu minimálně dvojnásob oproti tomu, který právě startuje. „Tipuji od tří do deseti miliard korun.“ To je výzva, Češi. Peníze budou, jen vymyslet ten skvělý byznys!

***

Investoři: Je to hloupost
ONDŘEJ BARTOŠ Credo Ventures/ Obávám se, že přílis nových „hloupých“ peněz českému trhu příliš nepomůže. Kdo se okolo startupů pohybuje, ví, že peněz na vynikající projekty je tu víc než vynikajících projektů. Netuším, jak by fond měl pomoct – snad jen, že financování získají i projekty méně vynikající.

MARTIN KASA Ticketon / dříve Kasa.cz Cíle fondu Prý 115­ až 0procentní výnosnost. V komerčním světě by měl někdo krk na špalku za hodnoty pod 100 procent. Přijde mi to jako zlodějna za bílého dne. Nicméně nemáme se prý bát, podle MPO skončí většina peněz na „našich“ účtech. Otázka je, na kterých.

MICHAL BLÁHA Doporučím.cz / dříve Atlas.cz Já mám na Seed velmi rozpolcený názor. Na jednu stranu kvituji snahu, energii (hlavně pana Očka) v prosazování tohoto nápadu. Je to lepší než obvyklé dotace na IT infrastrukturu a podobné nesmysly. Na druhou stranu se bojím, jak takový projekt zvládne česká byrokracie. Některé divné kroky už jsou bohužel vynucovány zákony, EU či přílišnou opatrností – například podmínky výběru správce fondu.