České firmy drží krok s dobou stejně jako německé. Některé jsou již teď připravené na Průmysl 4.0, říká zakladatel Genesis Capital

16.10.2018

V příštím roce oslaví společnost Genesis Capital dvacet let na českém trhu. Za tuto dobu poskytla poradenství čtyřem fondům rozvojového kapitálu s celkovým objemem přes 170 milionů eur (asi 4,4 miliardy korun), které podpořily více než 50 podniků. Začátky fondu sahají na přelom tisíciletí. Předtím, během devadesátých let, pracoval Jan Tauber jako ředitel české pobočky HSBC Investment Bank, která poskytovala poradenské služby při vyhledávání a realizaci velkých transakcí v oblasti fúzí a akvizic − zejména při vstupech mezinárodních korporací do české ekonomiky, v privatizaci a při vstupech českých firem na mezinárodní kapitálové trhy.

"V Česku působil už tehdy private equity fond globální společnosti Advent International, jmenoval se Czech and Slovak Private Equity Fund. Jeho dvoutřetinovým investorem byla Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, kde jsem se znal dobře s lidmi, kteří měli na starosti investice banky v České republice a na Slovensku. Ti mi spolu se zástupci Adventu dali zajímavou nabídku, abych nefungující fond 'postavil na nohy'," popisuje Jan Tauber. Zároveň ho požádali, aby založil společnost, která by působila jako afilace Adventu v České republice. A tak vznikla v září 1999 společnost Genesis Capital.

HN: Co bylo v začátcích důležité pro pozdější úspěch?
Musel jsem se zbavit lidí, kteří byli odpovědní za dosavadní neuspokojivé výsledky ve vyhledávání investičních příležitostí. Z 20 milionů dolarů v Czech and Slovak Private Equity Fund (CSPEF) bylo za první čtyři roky jeho existence zainvestováno pouhých 1,5 milionu dolarů do jedné malé expediční firmy na Slovensku, přičemž dalších 5,5 milionu spolkly náklady. Dobrý úsudek a také trochu štěstí jsem měl ve výběru nových spolupracovníků. Fond CSPEF se nám podařilo zachránit a investorům vrátit prostředky i se slušným výnosem.
První fond pod hlavičkou Genesis Capital (Genesis Private Equity Fund, GPEF) vznikl v roce 2003. V té době vrcholila vyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie a Evropská investiční banka přes svůj Evropský investiční fond (EIF) měla alokovány zdroje na podporu malých a středních podniků v takzvaných přístupových zemích. EIF a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) se rozhodly do fondu Genesis investovat a z domácích investorů se připojila Česká spořitelna. Jako poslední přibyl investiční fond Lakšmího Mittala, kterému jsem společně s HSBC dříve radil při vstupu do Nové Huti. Díky těmto vysoce prestižním investorům byl fond silný a mohl rychle zahájit činnost.

HN: Takže zpočátku do fondu investovali hlavně institucionální investoři?
Ano, a nejen zpočátku. Až na dvě výjimky jsou prostředky v objemu zhruba 170 milionů eur vložených do čtyř fondů Genesis výhradně od institucionálních investorů. Na počátku to byly nadnárodní instituce a Česká spořitelna, soukromí investoři o toto finanční aktivum zájem neměli, ani tento typ investování příliš neznali. Nicméně jak Česká spořitelna, tak EBRD a EIF měly o podporu zajímavých malých a středně velkých firem zájem a investic do obchodních účastí nebo akciových podílů těchto společností přes fond GPEF se nebály. Výsledky fondu po deseti letech byly i přes finanční krizi nadprůměrné, a tak se společnost Genesis Capital etablovala na trhu jako renomovaný poradce fondů privátního kapitálu.

HN: Jak velký rozdíl je v oblasti private equity mezi dobou, kdy jste začínali, a dneškem?
Naprosto zásadní. Jak jsem už zmínil, tento typ investování tehdy nebyl příliš znám, nebyly s ním zkušenosti a negativně působily stále ještě čerstvé vzpomínky na některé skandály spojené s kuponovou privatizací. Na trhu ani nebyl takový převis likvidity, jak je tomu dnes. Velkou roli hrály i principiálně odlišné podmínky na bankovním a finančním trhu. Když jsme začínali, banky neposkytovaly financování na akvizice, které by nebyly zajištěny hmotnými aktivy. Neexistovala finanční páka, růstové investice byly financovány výhradně neúvěrovými prostředky, tedy "equitou". Tato situace se změnila až někdy v letech 2005, 2006.

HN: Je vlivem levných peněz a snadného přístupu k nim na trhu větší konkurence? Vzniká řada family offices, tedy investičních fondů tuzemských miliardářů.
Konkurence se nepochybně zvýšila, ale fondy Genesis mají v rámci České republiky nadále silné postavení, především díky minulým úspěchům. Na trhu je sice více peněz, ale kvůli generační výměně majitelů společností zakládaných na počátku devadesátých let je zde také více příležitostí. V prostředí nízkých sazeb hledá kapitál příležitosti s vyšším výnosem a přesouvá se více k reálné ekonomice. Po debaklu se spekulativním kapitálem a uměle vytvářenými cennými papíry v roce 2008 začali mít investoři pocit, že je lepší investovat přímo do reálné ekonomiky a nakupovat podíly firem. A tady se private equity fondy stávají zajímavou alternativou. Ano, na trhu se objevili noví hráči, jako jsou právě zmíněné family offices, ale že bychom měli kvůli konkurenci méně příležitostí, to určitě nepociťujeme. Jen v druhém pololetí loňského roku jsme investovali ve velmi vysokém tempu a dokončili čtyři akvizice.

HN: Kolik očekáváte, že od investorů získá nový fond, který má startovat během příštího roku?
Záměr je uzavřít fond GPEF IV o velikosti 120−140 milionů eur. Naše strategie byla a je zůstat v segmentu menších a středně velkých podniků, ale zároveň být připraveni u potenciálně větších investic spolupracovat s investičním partnerem. Na trhu se nám ale otevírá i další prostor.

HN: V čem konkrétně?
Vzniká další fond Genesis; jmenuje se Genesis Growth Equity Fund (GGEF) a měl by zaplnit mezeru, která se v intervalu 10−20 milionů eur uvolňuje se vznikem fondu GPEF IV a posunem dalších private equity fondů do segmentu větších investic. Fond GGEF by měl dosáhnout velikosti 35−40 milionů eur a bude cílit na investiční příležitosti v rozsahu dvou až pěti milionů eur. Povedou ho zkušení manažeři v čele s Jiřím Benešem, prezidentem České venture kapitálové asociace. Předpokládáme, že fond bude zaměřen více na růstové investice než na investování do odkupu obchodních či akciových podílů (leveraged buy-outs).

HN: Zmínil jste generační výměnu. Jak moc se promítá do nabídky investičních příležitostí?
Generační výměna je určitě silný faktor. Souvisí se začátky podnikání v 90. letech. Lidé, kteří tehdy začínali, zestárli a hledají, komu firmu předat dál. Pokud nemají ve firmě nástupce, nejlépe z rodiny, často podíly prodávají. Tím se zvyšuje rozsah a pestrost nabídky investičních příležitostí na trhu. Také u některých investic fondů Genesis šlo o generační výměnu, například ve společnosti Quinta Analytica, Sanborn či ve fondu GPEF II například u společností AZ Klima, Swell a KS Klima Service.

HN: Čím se při výběru firem hlavně řídíte?
Kritérií je samozřejmě celá řada. Jedním z nejdůležitějších je nepochybně kvalitní management. Kromě managementu se samozřejmě musí jednat o společnosti se silným potenciálem růstu, s přesvědčivým byznysplánem a minimálně střednědobými projekcemi a poměrně jasnou představou o výstupu, tedy komu náš podíl v horizontu čtyř až šesti let prodáme.
Jsme poradci private equity fondů, portfoliové společnosti neřídíme. Investice průběžně kontrolujeme přes aktivní účast v dozorčích radách. Jako poradci se podílíme na strategických rozhodnutích, například týkajících se akvizic, bankovního financování a podobně. Za téměř dvacet let investovaly fondy Genesis do více než 50 společností. Naprostá většina z nich byla úspěšná. U těch mála, co se nepovedly, byla hlavní příčinou nekompetentnost manažerů a z naší strany jejich pozdní odvolání.

HN: Při zvažování investice hledíte na příležitost, nebo jdete v rámci portfolia typologicky po řadě odvětví?
Místní trh je poměrně malý a specializovat se jen na nějaká vybraná odvětví by neumožnilo investovat takové objemy prostředků, které ve fondech Genesis jsou. Samozřejmě vycházíme ze situace, jaká je u podniků v české ekonomice a v ekonomikách, kde investujeme. Proto také třetí fond Genesis investuje a hledá příležitosti například ve specializovaném strojírenství a zpracovatelském průmyslu, v automatizaci, digitalizaci a v robotizaci nebo ve farmaceutických firmách. Máme dobré zkušenosti v oblasti takzvaných business services, například ve společnostech zabývajících se technickým zabezpečením budov a energetickými úsporami. V minulosti jsme dosáhli dobrých výsledků rovněž v investicích do firem "nové ekonomiky". Investice do HP Tronicu/Datartu zase ukazuje, že se nám daří i v retailu.

HN: Velkými tématy v průmyslových podnicích jsou nástup robotizace a Průmyslu 4.0. Jsou na tyto oblasti české malé a střední podniky dobře připravené?
České menší a středně velké firmy inovují v propojeném světě podle mého názoru podobně jako třeba německé. Naše fondy investovaly například do firmy Swell nebo D2G, obě ze specializovaného strojírenství a zároveň z oblasti digitalizace, automatizace a robotizace. Společnost Sanborn vyrábí komponenty pro největší světové hráče jako Siemens, GE nebo Mann. Z toho je zřejmé, že nacházíme české firmy, které dokážou držet krok a jsou, abych použil dnešního žargonu, připraveny na nástup Průmyslu 4.0.

HN: V rámci třetího fondu máte možnost dát 20 procent peněz do okolních zemí − Maďarska, Slovenska, Polska, Rakouska. Kam se vydáte?
Slovensko bylo v hledáčku fondů Genesis vždy. Letos v únoru fond GPEF III investoval do firmy Stangl Technik, což je společnost, která má dvě třetiny byznysu v Polsku. Jde tak o první vyloženě přeshraniční investici. Předchozí fond GPEF II realizoval jednu investici v Maďarsku, Red Dot − jako doplňkovou k firmě Profimedia.

HN: Je nynější stav, kdy řada vlastníků chce firmu prodat, způsoben tím, že teď dostanou lepší peníze než před pěti lety? Řada majitelů, kteří neprodali před krizí, pak musela skoro deset let čekat, než se valuace firem vrátila na bývalou úroveň.
Situace na trhu fúzí a akvizic firem souvisí úzce s ekonomickou situací a makroekonomickým vývojem. Z pohledu vlastníka je proto určitě správná doba pro prodej. Z hlediska investora a kupujícího je situace složitější. Problémem jsou často nerealistická očekávání prodávajícího ohledně ceny. Jedná se o trh nabídky, tedy prodávajícího. Pro investory je zase určitou útěchou, že nabídka investičních příležitostí je širší.

HN: Během letošního roku jste významně posilovali váš tým. Souvisí to s velikostí připravovaného fondu?
Souvisí to celkově s růstem společnosti a samozřejmě s perspektivou fondu Genesis Private Equity Fund IV, s jeho plánovanou velikostí. Myslím, že se nám podařilo vytvořit špičkový tým vysoce kvalifikovaných odborníků. Údělem takového kolektivu nemůže být nic jiného než budoucí úspěch.

HN: Na jaké rozmezí podílu cílíte, když investujete do firem? Vždy jen na majoritu, nebo i na menší podíl?
Preferujeme jednoznačně majoritní podíl. Samozřejmě velkou roli hraje ocenění, rozsah dané příležitosti, jací budou spoluinvestoři po našem vstupu a tak dále. Minoritní pozice, do kterých investujeme zřídka, máme vždy dobře ošetřené smlouvami o společném prodeji, abychom při realizaci investice nezůstali ve společnosti "uvězněni" v nelikvidní situaci. Důležitým aspektem minoritní pozice rovněž je být zájmově sladěn s ostatními spoluinvestory ve společnosti.

HN: V druhém fondu máte ještě čtyři firmy a zmínil jste, že se chystáte k prodeji.
Vystupovat z investic v horizontu čtyř až šesti let musíme, to už vyplývá z povahy private equity byznysu. Jestliže vezmeme do úvahy plánovanou životnost fondu GPEF II, tak se některé prodeje skutečně blíží.

HN: Z kolika možných příležitostí za rok vybíráte a jak vypadá celý proces? Majitelé firem vás aktivně oslovují s nabídkami na vstup nebo odkoupení podílu?
Během prvních šesti měsíců letošního roku se v Genesis Capital zvažovalo 94 investičních příležitostí, z toho se blíže zkoumalo 14 a pět z nich pokročilo do fáze nabídek, přičemž jedna byla dokončena. Ale například ve druhém pololetí roku 2017 jsme dokončili čtyři strukturálně poměrně náročné investice. Vzhledem k našemu postavení na trhu se na nás obracejí vlastníci firem a jejich poradci přímo. Samozřejmě se účastníme i tendrů organizovaných bankami, velkými finančními a účetními firmami a specializovanými poradci na fúze a akvizice.

HN: Na stránkách máte uvedeno, že neinvestujete do hazardu, porna, střelných zbraní nebo nemovitostí. To nebývá úplně běžné.
Souvisí to mimo jiné s tím, že ve fondech Genesis byli a jsou mezinárodní investoři jako EBRD a EIF, kteří mají přímo ve stanovách, že nesmí investovat do "drog, sexu a rokenrolu". Nám taková "zdrženlivost" nikdy nedělala potíže. Nejsme nemovitostní fond, nemovitostmi se z hlediska prodeje zabýváme pouze tehdy, když přímo souvisí s celkovým výstupem z portfoliové investice.

Celý článek v příloze

 

Newsletter

Chcete být stále v obraze?

Odebírejte newsletter Genesis Capital