Krize může mít i pozitivní dopady. A platí to i pro tu současnou. Možná proto dnes – více než kdy jindy – si mnozí vzpomenou na Schumpeterovu teorii kreativní destrukce. Původem rakouský ekonom popsal procesy, při nichž různé šoky ovlivní subjekty na trhu, pravidla hry i celou ekonomiku. Tato destrukce likviduje neefektivní společnosti a přispívá ke zvyšování produktivity.
V prostředí malých a středních firem se to může projevovat třeba tím, že vlastníci a management umravní své přehnaně ambiciózní plány a více se zaměří na hlídání nákladů a interní procesy vůbec. Výsledkem je efektivněji řízená společnost schopná pružněji reagovat na dynamiku vnějšího prostředí.
Inovativním firmám s jasnou vizí se pak otevírá jedinečná možnost: využít oslabeného postavení konkurentů k posílení tržní pozice nebo rozšíření portfolia nabízených služeb. K realizaci rozvojové strategie jsou ale často stávající vnitřní zdroje společností nedostačující.
A bankovní financování, které v českém korporátním sektoru jako zdroj financování dosud dominuje, je často pro malé a střední firmy nedostupné. Naskýtá se tak příležitost pro správce a poskytovatele soukromého kapitálu.
Tato cesta je ovšem překvapivě stále na okraji zájmu vlastníků a manažerů.
Je to především malé povědomí o možnostech této formy financování.
V souvislosti s krizí se mluví hlavně o výhodných fúzích a akvizicích vlivem nižšího ocenění oslabených subjektů.
Již méně se zdůrazňují příležitosti pramenící z možnosti financovat z prostředků investora – fondu rozvojového kapitálu – další růst perspektivních firem. Tyto fondy podniky neodkupují. Naopak, svými prostředky podporují rozvojovou strategii stávajícího vedení. Pro zdravé podniky s jasnou vizí to může představovat ideální formu naplnění jejich plánů. Může být cestou, jak i v těžkých dobách psát úspěšný příběh.