Když vstupujeme do nějakého projektu, trváme na tom, aby i manažeři vložili do firmy své vlastní prostředky a byli tak více motivováni, říká Jan Tauber, ředitel společnosti Genesis Capital. Ta funguje jako správce fondu rozvojového kapitálu. Prostřednictvím této firmy tak velcí investoři nabízí malým a středním firmám kapitál na expanzi a rozvoj či financují odkupy majetkových podílů. Podnikům v Česku a na Slovensku už firma zajistila více než dvě miliardy korun.
* HN: Ve kterých oborech podnikání mají firmy největší naději, že do nich zainvestujete?
Zajímá nás oblast služeb pro firmy – investovali jsme například do podniku zabývajícího se facility managementem či cateringem. Díváme se také na slibné projekty ve specializovaném strojírenství a v chemii, zajímají nás například nanotechnologie. Snažíme se vyhýbat oborům s cyklickým charakterem – stavebnictví či retailu. Protože mezi naše investory patří třeba Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nesmíme se zabývat zbraněmi, tvrdým alkoholem, zábavou pro dospělé či hazardem. Neděláme každopádně úplné start-upy, ale pomáháme nadějným firmám s jejich růstem. Čekali jsme větší zájem
* HN: Jak poznáte, že zájemce o financování je perspektivní?
Majitel firmy nám musí ukázat, že budeme mít reálnou příležitost zhodnotit naše prostředky. Obvykle ponecháváme prostředky ve firmě pět až sedm let, takže potřebujeme vidět atraktivní scénář růstu. Zároveň musíme získat představu, jak z té firmy odejdeme, jak prodáme svůj podíl. Ještě před investicí však musíme tušit, kdo by firmu mohl mít zájem za sedm let koupit či do ní investorsky vstoupit.
* HN: Kolika příležitostmi se ročně zabýváte?
Ročně se díváme na 120 až 140 projektů. Z toho 30 až 40 analyzujeme vážně, u deseti si uděláme podrobnou analýzu a do dvou až tří ročně investujeme. Když jsme za nejhlubší krize v roce 2009 fond startovali, čekal jsem, že se dramaticky zhorší přístup malých firem k bankovnímu financování. A firmy se k nám poženou pro peníze. Nicméně banky se na sektor malých a středních podniků zaměřily a pokračují v jejich podpoře. I přesto nám zájemci o financování postupně přibývají. Bankovní ústavy totiž bývají už z povahy věci opatrnější, my jsme více optimističtí.
* HN: Co nesmí chybět v byznysplánu, který vám firmy posílají ke zhodnocení?
Nesmí v něm chybět analýza faktorů, které ovlivní výkon firmy. Musí v něm být popsána konkurence a zhodnoceno odvětví, ve kterém firma podniká. Právě popis konkurence firmy často podceňují – je třeba podchytit vše, co by mohlo negativně ovlivnit výhled tržeb, které nám předkládají.
* HN: Čeho si nejvíce všímáte při osobní schůzce se zájemci o peníze?
Je třeba, abychom viděli, že to jsou lidé opravdu vnitřně v projektu angažovaní. Musí nás přesvědčit, že jde o jejich životní příležitost. Naprosto klíčový je pro nás management oné firmy. Trváme na tom, aby manažeři vložili do firmy i své vlastní prostředky a byli tak více motivováni na realizaci naší investice.
* HN: Jak dlouho trvá obvykle vyjednávání před vstupem?
Transakci je možné provést zhruba za čtyři až šest měsíců od doby, kdy dostaneme na stůl projekt. Téměř vždy musíme zreálnit čísla, která nám podnikatelé překládají, a snížit odhady tržeb a zisků. Pak jednáme o ceně. Jak říká můj bývalý kolega z londýnského ústředí banky HSCB, na konci se dohadujete stejně, jako když jednáte o ceně dobytka na trhu v Istanbulu. Naše představa je nicméně často odlišná od podnikatelů, kteří mají o finance z našeho fondu zájem. Myslím si, že lidé stále nedostatečně reflektují krizovou dobu a mají příliš vysoká očekávání.
* HN: Kolikaprocentní podíl na firmě obvykle kupujete?
Preferujeme kontrolní podíl. Naše zapojení se liší podle ocenění a podle toho, kolik peněz firma potřebuje na svůj rozvoj.
* HN: Jak sledujete firmy po svém majetkovém vstupu?
Máme svého zástupce v představenstvu či dozorčí radě. Všímáme si vývoje tržeb, cash flow a sledujeme míru nákladovosti. Minimálně jednou měsíčně se do firmy osobně podíváme. Dáváme manažerům nějaký čas na to, aby předvedli, co umí. Když se firmě nedaří, musíme vedení vyměnit. A musíme to udělat razantně a včas. Prodeji nesmí nic bránit
* HN: Jak si chráníte investice?
Ve smlouvě máme zajištěno, že v době exitu nebude nic bránit prodeji našeho obchodního podílu. Když se rozhodneme prodat, tak spoluinvestoři prodávají povinně s námi za podmínek, které vyjednáme. Když odprodává spoluinvestor, musíme prodat s ním. Vždycky musí být k dispozici sto procent firmy k prodeji.
* HN: Na jaké největší problémy při prodeji podílu narážíte?
Stává se, že v době našeho výstupu z investice má management podniku trochu jiné zájmy než my. Například dochází k tomu, že manažeři dostanou nabídku, že ve firmě budou moci pokračovat, od někoho, kdo nabízí nižší cenu. To je pro nás neakceptovatelné, my musíme prodat za maximální možnou cenu.
***
Jan Tauber, 63 let
Zakladatel a majitel společnosti Genesis Capital, která už více neždeset let nabízí malým a středním podnikům financování jejich rozvoje. Firmu Tauber založil v roce 1999, od roku 1991 působil jako ředitel české pobočky investiční banky HSBC. Jeho hlavním úkolem bylo vyhledávání, strukturování a realizace významných transakcí v oblasti podnikových financí a kapitálových trhů. Tauber absolvoval VŠE v Praze.
Do kterých firem už fond investoval
AB Facility
Energetické strojírny Brno
Gumotex
pietro filipi
Profimedia
Servodata
Vydis Group