Podniky se k penězům dostanou od letošního podzimu.
Podpořit inovace, umožnit vznik a rozvoj firem v perspektivních oborech, jako jsou například biotechnologie a nanotechnologie. To je cílem státního fondu rizikového kapitálu, jehož činnost se podle původních představ Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla rozeběhnout letos v létě. Záměr však nabírá zhruba dvouměsíční zpoždění. Výběrová řízení na správce a depozitáře fondu, který zahrne asi 1,3 miliardy korun, měla být vyhlášena v březnu, ale ministerstvo se nakonec rozhodlo počkat, až v dubnu začne platit nový zákon o veřejných zakázkách.
Oba tendry se tak rozebíhají až v těchto dnech. Jména správce a depozitáře fondu by měla být známa teprve v srpnu. Nenaplní se původní očekávání, že firmy usilující o vstup rizikového kapitálu se budou moci hlásit už letos v létě. „Licenci České národní banky by fond měl získat v září nebo v říjnu, již nyní si však podnikatelé mohou připravovat projekty, pro které by chtěli využít rizikový kapitál,“ uvedl Petr Očko, který na MPO řídí sekci fondů Evropské unie, výzkumu a vývoje. Agentura CzechInvest totiž počátkem května spustila poradenský program CzechEkoSystem, jehož úkolem je připravit malé firmy, aby uměly tyto zdroje využít. „Uvědomujeme si, že času zbývá málo. Podnikatelé, kteří chtějí pomýšlet na získání investice, totiž potřebují nejen dobrý nápad, ale také kvalitní byznys plán,“ dodává Očko. Na investování peněz z unie do perspektivních podniků má přitom fond čas jen do konce roku 2015, kdy končí současné programovací období.
Hlavní poslání fondu vidí Očko v tom, že zaplní mezeru na trhu. Začínající firmy totiž většinou nezískají úvěr.
Mnohé dobré nápady zbytečně zapadnou.
Tím, že stát do firem kapitálově vstoupí, umožní jejich „nastartování“ a rozvoj. Vyhledávat vhodné projekty bude správce fondu. Fond bude existovat 10 let s možností prodloužení o dva roky, ale předpokládá se, že majetkové podíly většinou prodá do pěti let, a to podnikům, které se budou od počátku na investici spolupodílet.
Opravdové riziko Připravovaný „Český rozvojový, uzavřený investiční fond“ sehraje stejnou roli, jakou mají andělští a rizikoví investoři. I s tím, že pokud se záměr firmy nezdaří, fond o své peníze přijde.
„U začínajících firem máte jen limitované množství informací. Je to hlavně o investorském čichu. Mimořádně úspěšný může být jeden projekt z deseti, přičemž až polovina jde na odpis,“ podotýká Očko. Návratnost bude zajištěna spoluúčastí privátního sektoru: státní fond většinou dodá jen část prostředků, zbytek zajistí soukromý investor, kterého nasmlouvá správce fondu.
Vznik státního fondu rizikového kapitálu přináší malou revoluci. Soukromí investoři, kteří se obdobnou činností zabývají, sice již v Česku působí, ale jejich aktivita je podle ministerstva nedostatečná. Nemají totiž zatím velký zájem o investice do podniků na samém začátku existence, neboť riziko se jim zdá příliš velké. Společnosti, které teprve začínají rozjíždět svoji činnost, navíc potřebují poměrně drobné částky a z hlediska velkých finančníků se jeví jako nedůležité. Úkolem státního fondu je tedy rozložit riziko a vytvořit finanční páku, aby se trh rozhýbal.
„Naší snahou je dát Čechům přinejmenším stejné podmínky, jako mají podnikatelé v ostatních státech,“ říká Očko. Ministerstvo se inspirovalo fondy, které na podporu začínajících firem fungují v Británii, Švýcarsku, Německu, Finsku a USA. Fond naplní z 85 procent evropské peníze z programu Podnikání a inovace.
V Česku dosud nejčastěji využívaný způsob podpory podnikání spočívá v nenávratných dotacích, o kterých rozhodují úředníci. Oproti nim je chystaná státní kapitálová účast více v souladu s principy tržní ekonomiky. S výjimkou velmi malých zárodečných investic stát nikdy nebude do firem vstupovat sám, nýbrž společně se soukromým kapitálem. Správcem fondu bude privátní investiční společnost. Jeho role bude klíčová; na něm bude záležet, jak se záměr zdaří. Správce si přijde na desítky milionů, které získá za administrování fondu (evropská pravidla umožňují pro tyto účely využít až tři procenta z objemu spravovaných peněz), a dále dostane odměnu podle úspěšnosti projektů.
Do tendru se mohou hlásit investiční společnosti s licencí, kterých je v Česku zhruba dvacet. Patří k nim třeba Investiční společnost České spořitelny nebo Investiční a kapitálová společnost Komerční banky. „U poloviny z nich evidujeme zájem o správu fondu,“ tvrdí Očko.
Rozhodovat o investicích tedy nebudou byrokraté, při výběru budou mít hlavní slovo profesionálové ze soukromého sektoru. Poradním orgánem správce bude investiční výbor složený z odborníků na finanční trhy a kapitálové investice. Roli depozitáře bude hrát banka.
Fondy budou vlastně dva O vstup rizikového kapitálu se budou moci ucházet malé a střední firmy, které sídlí a podnikají na území České republiky (s výjimkou hlavního města Prahy). Fond se bude vnitřně členit na dva.
První (takzvaný Seed fond) podpoří firmy těsně před založením či čerstvě po založení, nejdéle do pěti let stáří podniku, přičemž v některých případech zde ani nebude nutná spoluúčast privátního kapitálu. Druhý (Venture fond) podpoří firmy starší pěti let v období rozšiřování výroby. V tomto případě bude vždy podmínkou spoluúčast soukromého investora.
MPO očekává, že o prostředky na založení a prvotní rozvoj se podělí více než stovka firem. „Podle našich zkušeností je to nereálné,“ upozorňuje Jan Tauber, ředitel společnosti Genesis Capital, která je od roku 1999 správcem fondů rozvojového kapitálu. „Buď bude preferována rychlost na úkor budoucího výnosu, a poskytování zdrojů se tak bude fakticky blížit dotacím, nebo obhospodařovatel fondu nedokáže zadání splnit,“ domnívá se ředitel.
Podle něho nelze předpokládat, že manažer fondu rizikového kapitálu by byl schopen uzavírat během tří let přibližně jednu investici týdně. Genesis Capital se ročně dívá na zhruba 120 investičních příležitostí, podrobně jich analyzuje asi 40, předkládá kolem15 nabídek a nakonec realizuje jen dvě až tři investice za kalendářní rok.
Obavy i naděje Skutečnost, že správcem může být vybraný fond kvalifikovaných investorů, který byl dosud zaměřen na jiné aktivity než na investování rizikového kapitálu, podle Taubera ukazuje, že o umisťování zdrojů budou rozhodovat lidé bez zkušeností s touto problematikou. CzechInvest nicméně očekává značný zájem.
„Malé podniky, které absolvují rozvojový plán v CzechEkoSystemu, zvýší své šance získat nějakého rizikového investora, ať společně se státním fondem, či bez něj,“ říká mluvčí CzechInvestu Štěpánka Filipová.
Lenka Mynářová ze společnosti Nafigate se domnívá, že firmy z oblasti nanotechnologií, kterým Nafigate poskytuje služby, budou mít zájem. „Zatím ale je předčasné mluvit o tom, které to budou,“ dodává.
Optimismus vládne i na ministerstvu průmyslu. „Podle analýz, které máme k dispozici, je zde rozhodně potenciál pro investice v řádu stovek milionů ročně,“ tvrdí ředitel Petr Očko.